Při mém dnešním ranním brouzdání po internetu u šálku kávy jsem narazil na dvě neobyčejné ženy, které bojují za občany Moravskoslezského kraje.
Jednu známou jako bojovnici tu za Českou televizi, tu za Českou republiku, tu za komunisty Janu Bobošíkovou a druhou neznámou Kristýnu Kočí z Věcí veřejných. Obě dvě však mají něco společného. Jsou lídry svých stran pro volby do Poslanecké sněmovny za Moravskoslezský kraj a jsou z Prahy.

Ústavní soud v pátek rozhodl, že do 30. září roku 2011 se musí v této zemi změnit zákon o důchodovém pojištění. Lidé, kteří měli v minulosti vysoké příjmy, mají prý „nepřiměřeně“ nízké důchody. Dle ústavního soudu je nepřijatelné, aby člověk, který měl příjem například 60-80 tisíc, měl důchod jen o pár tisícovek vyšší než člověk, který bral kupříkladu pouhých 15 tisíc.
 

Kdosi přirovnal Baracka Obamu k běžci na dlouhých tratích, který vytrvale a systematicky postupuje kupředu. Nejdříve se pustil do ekonomické krize a vypadá, že má určité výsledky. Pak se pustil do zápasu o zdravotnickou reformu, čelil mimořádně silnému odporu, ale nakonec v Kongresu uspěl a jeho prestiž vzrostla. Zdá se, že nyní si Obama vytvořil prostor i pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Co před rokem bylo nazváno Pražskou iniciativou, mohlo leckomu připadat jako sen – pouhá vize budoucího světa bez jaderných zbraní, kterou leckdo pokládal za pouhé rétorické cvičení. Ale i tento sen začal v posledních dnech nabývat překvapivě konkrétní podoby. Ano, Obama byl kritizován, že se mu nedostává v zahraniční politice sil, že se mu nedostává kapacity kontrolovat plnění vlastních záměrů. Teď se i tento vlak konečně rozjel.
 

O odchodu Mirka Topolánka by se dalo mluvit, kdyby vystoupil na tiskové konferenci a řekl – rezignuji a končím. To se ale nestalo. Viděli jsme zhrzeného Mirka Topolánka, který mluvil o podmíněné rezignaci s tím, že rezignaci musí potvrdit výkonná rada ODS 12. dubna. Pak předá pravomoci Petrovi Nečasovi do volebního kongresu. Takže Petr Nečas bude předsedou ODS z pověření Topolánka a výkonné rady.